Anthroposofická společnost v České republice

Goetheanum

Monumentální betonová stavba ve švýcarském Dornachu, jižně od Basileje, je sídlem celosvětově rozvětvené Anthroposofické společnosti a její Vysoké školy pro duchovní vědu. Je to divadlo pro provádění Steinerových mysterijních dramat a jiných náročných scénických děl, zvláště pro nezkrácené znění obou částí Goethova Fausta a pro dramata Alberta Steffena. Dále je to také moderní mysterijní středisko, v němž se usiluje o otevření člověka duchovnímu, to jest božskému světu, na základě anthroposofické duchovní vědy a anthroposofického umění.

Stavba nenese své jméno jen k uctění mimořádného člověka Goetha, jemuž platily první Steinerovy vědecké práce a knihy, ale také proto, že Steinerův světový názor; jak on sám přesvědčivě dokládá, spočívá na goethovském způsobu poznání (goetheanismus).

Myšlenka Goetheana pochází především z let 1910 až 1913. Tehdy Steiner uváděl poprvé svá mysterijní dramata u příležitosti výročních theosofických (popřípadě anthroposofických) sjezdů v Mnichově. Mysterijní dramata byla speciálně napsána pro tyto sjezdy. Tyto hry byly prováděny v pronajatém divadle, jehož prostory neodpovídaly způsobem stavby a zařízením těmto zvláštním novým scénickým dílům. Vedoucí členové anthroposofického hnutí pojali proto plán postavit v Mnichově vhodné divadlo. Podle jedné z hlavních postav mysterijních dramat malíři jménem Johannes Thomasius, se měl dům nazývat „Janův dům“ (Johannesbau). Už pro tento projekt vyjádřil Steiner svou představu stavby se dvěma vzájemně se pronikajícími kupolemi, pod nimiž mělo být z jedné strany jeviště a z druhé hlediště. Úřady však stavěly neobvyklému záměru do cesty překážky.

Tehdy se naskytla příležitost provést tuto architektonickou novinku, stavbu s dvojitou kupolí, ve Švýcarsku. Zubní lékař Emil Grosheintz věnoval Steinerovi k tomuto účelu svůj pozemek na pahorku nad vsí Dornach jižně od Basileje. Na podzim 1913 položil Steiner základní kámen stavby, která podle jeho přání dostala název „Goetheanum“. Podle jeho záměru musela budova, směrovaná od západu na východ, navenek naznačovat to, co mělo žít uvnitř. Myšlenky, řeč a umělecká mluva měly jakoby stěny modelovat zevnitř a tyto konkávní vnitřní formy měly vést ke konvexnímu ztvárnění vnější stránky. Tímto způsobem učinil Steiner stěny takříkajíc propustnými. Přitom nebyly a nejsou tyto organicko-plastické formy a stejně ani malby a sochařské motivy v prvním a druhém Goetheanu prvky symbolizujícími nebo alegorickými, nýbrž pramení ze stejného základu jako anthroposofický myšlenkový svět. Jsou míněny jako duševní a duchovní skutečnost, změněná v pozemskou formu. Tím se odlišuje Steinerův styl podstatně od dekorativních výtvorů secese. Prostor pro diváky byl zvenčí po obou stranách obestaven vždy po sedmi sloupech, jejichž podstavce a hlavice se kupředu, směrem ke scéně, stále proměňovaly, stejně jako nad nimi probíhající architrávy. Jeden motiv formy vedl k dalšímu, první k druhému, druhý k třetímu a tak dále až k sedmému sloupu. Také tento goethovský princip metamorfózy, další znak odlišnosti od secese, zavedl Steiner nově do architektury.

Z hlediště na západě měl směřovat pohled přes jeviště na devět a půl metru vysoké sousoší „Reprezentant lidství (to jest Kristus) mezi Luciferem a Ahrimanem“. Toto dřevěné sousoší, na němž Steiner pracoval od roku 1914 se sochařkou Edith Maryonovou, „jakási koruna celé stavby“, stálo při požáru prvního Goetheana ještě v takzvané „Truhlárně“, a uniklo tak zničení. V dnešním Goetheanu je vystaveno, stále ještě ne zcela dokončené, ve zvláštním prostoru jižního schodiště a lze je vidět při prohlídce.

Celé utváření stavby, formy a barvy, zvláštní okna, na scéně tomuto okolí odpovídající dramatické dění, umělecky školená mluva a pohybové formy eurytmie činily ze stavby souhrnné umělecké dílo. Také okolní budovy jako „Glashaus“ (dům pro broušení skla do oken), „Heizhaus“ (výtopna) a dům „Duldeck“ byly zcela sladěny s touto hlavní budovou. Toto první Goetheanum padlo za oběť žhářství v silvestrovské noci 1922.

Na Vánočním sjezdu od 24. prosince 1923 do 1. ledna 1924 k novému založení Anthroposofické společnosti oznámil Steiner svůj záměr postavit na stejném místě nové Goetheanum. Vyjádřil vůli převzít sám vytvarování stavby a určil hned také materiál: tehdy ještě poměrně nový materiál - beton. Už pro první Goetheanum by mu býval milejší stálejší materiál; vyhověl však přání vedoucích členů Stavebního spolku, aby to byla stavba dřevěná.

Během Vánočního sjezdu mluvil také o svých základních představách o podobě nové budovy. Neměla to už v zásadě být okrouhlá budova s kopulemi, ale dům s hranami, poněkud připodobněný kulatému tvaru, jehož závěr by nahoře tvořilo zastřešení ze spojujících se ploch. Z vnějšku dovnitř by měl tento prostor působit tak, aby člověk, který se mu svěří, se v něm cítil v bezpečí: „...chtěl bych dosáhnout toho, aby se projevilo i vnitřně-duchovně, že máme co činit třeba s portálem, který nás přijme, nebo s oknem, které do sebe přijímá světlo, aby je vpustilo do vnitřního prostoru. Chtěl bych touto formou ale zároveň dosáhnout toho, aby zjevovala, že Goetheanum má být jakousi ochranou pro toho, kdo v tomto Goetheanu hledá ducha.“

V důsledku dalšího vývoje anthroposofie od doby stavby prvního Goetheana muselo se počítat s tím, že nový dům bude sloužit i dalším úkolům. Opět měl dostat velký divadelní a přednáškový sál, ale byly potřebné i další přednáškové sály, právě tak prostory pro eurytmii, správní místností pro Anthroposofíckou společnost, pracovní sály pro Vysokou školu a její sekce a podobně.

Vnitřní uspořádání rozvrhl Steiner zhruba tak, že přízemí bude obsahovat vedlejší a pracovní prostory, patro nad ním prostory sloužící vědeckým a uměleckým pracím a nejvyšší patro velký divadelní a přednáškový sál.

V březnu 1924 vytvořil během třídenní práce plastelínový model pro druhé Goetheanum v měřítku l : 100, který ukazuje hlavní formy stavby. S utvářením vnitřku se už nemohl podrobně zabývat. Na podzim musel natrvalo ulehnout, přičemž z lůžka mohl ještě doprovázet první práce na nové stavbě. Lůžko však už neopustil a 30. března 1925 zemřel. „Nemohl už spatřit fyzickýma očima, jak se klenula stavba.“ (Steffen: Begegnungen)

Vcelku se podařilo provést nové Goetheanum podle jeho záměrů. Roku 1928 byla otevřena dosud nedohotovená stavba; na vnitřním utváření se dodnes tu a tam pracuje. V roce 1952 byla vystavěna v přízemí zkušební scéna jako malý divadelní sál („Sál základního kamene“). V letech 1956/57 dostal velký sál své vybavení, ale ještě tam chybělo Steinerem zamýšlené vymalování stropu. (Bylo provedeno 1997/98 současně s novou vnitřní úpravou sálu.)

Pro velké okno na západě a pro čtyři okna na obou stranách velkého sálu byly použity Steinerem navržené motivy oken prvního Goetheana a také byla použita jím navržená technika leptání skla. Barvy a sled barev zelená, modrá, fialová, růžová (odzadu dopředu, směrem k scéně) odpovídají uspořádání ve starém Goetheanu.

Lit: Raab/Klingborg/Fant: „Sprechender   Beton“   („Mluvící   beton“);   Biesantz/Klingborg:   „Goetheanum“;   Hartmann; „Glasfensleif („Okna“); Steffen: „Begegnungen“ („Setkáni“).

Pokračovat na kapitolu Čtyři ctnosti »

___
Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999. Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal. Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.

Konference Růže a kříž 17. - 20. 11. 2016


Stále více než kdy dříve touží současný člověk pochopit dění kolem sebe i v sobě a rozlišit síly, které skrze něho, ostatní lidi i události promlouvají. Konference Růže a Kříž v Evropě nabízí na základě hlubšího porozumění založeném na anthroposofii klíč k rozluštění mnohdy velmi spletitých souvislostí

Přejít na stránky konference Růže kříž v Evropě

Kontaktní údaje


Anthroposofická společnost v České republice
Hošťálkova 392/1d, 169 00 Praha 6 - Břevnov (mapa)
IČ: 45245584, DIČ: CZ45245584
Bankovní spojení: POZOR ZMĚNA !!!
2001108928/2010 pro platby v korunách (CZK),
2901108931/2010 pro platby v eurech (EUR)

Právní forma: společnost je spolek zapsaný u Min.vnitra pod č.j. VSP/1-3195/90-R