Anthroposofická společnost v České republice

Anthroposofie

Léčebné umění

Antroposofií zastávané lékařské vědění a umění nestojí v protikladu k uznávané medicíně, vyučované na našich univerzitách, ale chtělo by v této medicíně pokračovat a rozšířit ji na základě poznatků anthroposofie o podstatě člověka a přírody. Předpokladem pro to, aby někdo pracoval jako anthroposofický lékař, je proto absolvování státního studia medicíny. Dodatečné znalosti k vykonávání duchovědného léčebného umění ve smyslu Rudolfa Steinera si získá studiem jeho lékařských spisů a přednášek, návštěvou kurzů a praktickou lékařskou prací na klinice tohoto zaměření nebo u anthroposofického lékaře.

Tak jako Steiner dává přednost výrazu „vychovatelské umění“ před slovem „pedagogika“, tak také mluví raději o „léčebném umění“ než o „medicíně“, poněvadž léčení ve smyslu anthroposofíe neznamená techniku ošetřování, ale fyzickou, duševní a duchovní tvořivou spoluúčast na uzdravení pacienta.

Anthroposofické léčebné umění má za základ strukturu člověka jako čtyřčlenné bytosti, o níž učí všeobecná anthroposofie. Tato čtyřčlenná bytost se skládá z fyzického těla, éthemého těla, astrálního těla a z já (články lidské bytosti). Fyzické tělo a étherné nebo životní tělo tvoří základnu pro to, aby horní články bytosti, tj. astrální tělo a já, mohly rozvíjet v pozemském těle vědomí a vědomí sebe sama.

Podle Steinerových poznatků nespolupůsobí ve všech orgánech a skupinách orgánů stejným způsobem tělesně-vegetativní složka ve fyzickém a étherném těle, duševní v astrálním těle a duchovní v já. V nervově-smyslovém systému převládá duchovní složka jakožto vědomí a myšlení; duševní a vegetativní složka zde rozvíjejí jen podřadnou působnost. Rytmický systém člověka, to znamená jeho dýchání a činnost srdce, je fyzickou základnou duševního působení; v této oblasti má cítění hlavní zónu svého působení; myšlení a chtění vůči němu ustupují do pozadí. Konečně tělesně-vegetativní činnost je nejsilněji zakotvena v systému výměny látek a systému končetin; ve výměně látek a v pohybu působí (zde téměř nevědomě) hlavně vůle, zatímco myšlení a cítění hrají v tomto systému podřadnou roli (trojčlennost tělesné struktury lidského organismu).

Úlohou lékaře je rozpoznat neharmonickou součinnost čtyř článků člověka a také nepravidelnosti v působení a ve spolupůsobení tří systémů fyzického člověka, jakož i jiné abnormality ve funkcích orgánů člověka takto chápaného - neboť takové nepravidelnosti jsou příčinami nemocí. Z diagnostického obrazu vyplývají léčebná opatření. Spočívají v tom: podpořit příliš slabé funkce, utlumit příliš silné a obnovit harmonické spolupůsobení článků lidské bytosti a systémů orgánů odpovídající struktuře člověka.

Je samozřejmé, že anthroposofický lékař se postará u řady zranění a onemocnění o stejné ošetření jako lékař vycházející ze školní medicíny. Zlomenou nohu uloží do sádry nebo ji nechá eventuálně operativně ošetřit a při zápalu slepého střeva nařídí operaci. Mimoto se nemusí v podstatě zříkat žádného léku používaného školní medicínou. Rozhodující jsou jeho terapeutický náhled a jeho lékařské svědomí. Tak se liberálnější anthroposofický lékař rozhodne podle okolností po těžkém zápalu plic k ošetření antibiotikem, zatímco ortodoxnější, při zakalkulování většího rizika, vsadí spíše na přísně anthroposofickou terapii, poněvadž takto přemožená pneumonie lépe podpoří pacienta v jeho duševním a duchovním vývoji.

Obvykle se však bude duchovědně orientovaný lékař držet anthroposofické léčebné metody. Zde je třeba objasnit nedorozumění, že se goetheanistické léčení kryje s homeopatickým. Steiner v zásadě neodmítá alopatické zdolávání projevů nemoci a také léky vyvinuté jím ve spolupráci s lékařkou Dr. Itou Wegmanovou a se spolupracovníky farmaceutické laboratoře při Goetheanu (z níž vzešla Weleda AG) nejsou výlučně léky homeopatické (léky).

Společné je jim ovšem to, že jsou to léky člověku přiměřené, to jest, že jsou vzaty z jedné ze tří přírodních říší, z říše nerostů a kovů, z rostlinné říše a z živočišné říše, na nichž má účast i člověk jako článek stvoření. Jsou zpracovány metodami tradiční farmaceutiky, což vylučuje chemické zpracování substancí, umělou syntézu látek vyskytujících se v přírodě, nebo dokonce výrobu přírodě zcela cizích léků.

Kromě ošetření léky zahrnuje anthroposofická terapie i umělecké a fyzikální druhy ošetření jako jsou léčebná eurytmie (eurytmie), tvořivá řeč, léčení barvami a malováním, modelování, masáže a podobné.

Lit: 27; 312; 313; 314; 316; 319 - Wegman: „Im Anbruch des Wirkens far eíne Erweiterung der Heilkunsť („Začátek působení pro rozšíření léčebného umění“).

Pokračovat na kapitolu Léčebná eurytmie »

___
Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999. Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal. Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.