Anthroposofická společnost v České republice

Anthroposofie

Hierarchie - duchovní bytosti

Křesťan se potkává jak ve Starém zákoně, tak v Novém zákoně s „anděly“ nejrůznějšího druhu. Dionysius Areopagita uvedl tyto nebeské bytosti do řádu devíti stupňů, platného pro křesťanskou theologii středověku. Přitom je zde nedůležité, zda byl Dionysius Areopagita Pavlovým žákem, jmenovaným ve Skutcích apoštolských 17. 34, nebo zda to byl novoplatonik, stojící snad v jeho tradici.

Z vlastního náhledu do duchovního světa potvrzuje Steiner toto členění, ale upřesňuje pojmenování. Vyhýbá se tomu, aby používal pro všechny duchovní bytosti výrazy „andělé“, „andělské říše“, „andělské kůry“, poněvadž andělé jsou v užším smyslu jen jedním stupněm v kosmu těchto duchovních bytostí. Nazývá proto souhrn bytostí duchovního světa, odstupňovaných podle řádu své funkce, „hierarchie“ a jednotlivé „hodnosti“ nazývá jmény z antického podání nebo také odpovídajícími německými jmény. V dřívějších textech používal pro ně příležitostně také výrazů obvyklých v Theosofické společnosti:

Hebrejsko-řecká jména versus česká jména (v závorkách příležitostné se vyskytující theosofické výrazy)

1. Serafim - Duchové (kosmické) lásky
2. Cherubim - Duchové harmonie
3. Thronoi - Duchové vůle, Trůnové
4. Kýriotétes - Duchové moudrosti, Panstva
5. Dynam(e)is - Duchové pohybu, Moci (Mahat)
6. Exusiai - Duchové formy, Moci (hebrejsky Elohim)
7. Archai - Duchové osobnosti, Duchové času, Prasíly, Prapočátky (Asurové), mezi nimi i: Duchové temnoty; Knížatstva
8. Archangeloi - Archandělé, Ohňoví duchové, Duchové (nebo Synové) ohně
9. Angeloi - Andělé, Duchové (nebo:Synové) šerosvitu, Duchové úsvitu, Synové života, Poslové (Lunar Pitris)

Často shrnuje Steiner těchto devět hierarchií do tří skupin a nazývá potom každou skupinu jednou hierarchií. Přitom počítá opět shora dolů:

1. hierarchie: Serafim, Cherubim, Thronoi (Trůnové)
2. hierarchie: Kýriotétes, Dynam(e)is, Exusiai
3. hierarchie: Archai, Archangeloi, Angeloi

(V cyklu přednášek o duších národů čísluje Steiner tyto tři skupiny v obráceném pořadí, to jest zdola nahoru: I. hierarchie: Andělé, Archandělé, Prasíly atd.)
Nad hierarchiemi stojí Božská Trojice; jí slouží všechny tyto člověka převyšující bytosti hierarchií. Pod člověkem, který tvoří říši lidí jako vlastní řád, stojí tři přírodní říše: živočišná, rostlinná a nerostná.

Hierarchie se neustále vyvíjejí od jednoho planetárního vtělení ke druhému, a také během těchto fází samotných.

Například Archeové prožili na starém Saturnu svůj stupeň lidství, tj. stáli na tom stupni vědomí (stavy vědomí), který má dnes člověk; na starém Slunci dosáhli vědomí dnešních Andělů, na starém Měsíci vědomí dnešních Archandělů a dnes stojí na Zemi o tři stupně vědomí výše nad vědomím lidí. Stupně lidství dosáhli na starém Slunci Archandělé, na starém Měsíci Andělé; na dnešní Zemi stojí v ohledu vědomí o dva popř. jeden stupeň nad člověkem.

Právě tak jako hierarchie vyvíjel se dále také člověk od jednoho planetárního vtělení ke druhému. Má se na Zemi nyní dále zdokonalovat a bude stoupat ještě výše, dosáhne-li předpokládanou výši vývoje. Za cíl vývoje je lidem určeno tvořit jednou desátou hierarchii (podle způsobu číslování, tj. pod Anděly) nebo čtvrtou hierarchii (po skupině Archeů, Archandělů a Andělů). Je možné ji nazývat „Duchové svobody“ nebo „Duchové lásky“. Lidé jako bytosti hierarchické už nebudou v této dálné budoucnosti přijímat žádné pozemské tělo.

Každá hierarchie plní ve světovém celku svou úlohu. Například bytosti z řádu Andělů vykonávají funkci individuálních duchů. Každý člověk má svého Anděla, který ho doprovází na jeho životní pouti, který ho také vede s vědomím dřívějších inkarnacích od jednoho pozemského života ke druhému.

Archandělé jsou duchy národů, to znamená, že působí na jednotlivé členy národa tak, že národ se nedá chápat prostě jako suma jednotlivých individualit, ale je třeba mu rozumět jako celkovému organismu s vlastní - vyšší - individualitou. Odpovídajícím způsobem jsou činní Archai jako Duchové času nad Archanděly. Utvářejí delší dějinné epochy. Ještě vyšší bytosti působí jako duchové jazyka a rasy. Bylo by však příliš nepružnou představou, kdybychom hleděli na bytosti určitého stupně jako na absolutně si navzájem rovné. Tak jako v lidské říši jsou i v řádech hierarchií bytosti výše vyvinuté, méně vyvinuté a opozdilé, a tomu odpovídá, že jsou úlohy bytostí stejného stupně jednodušší nebo náročnější a obsáhlejší.

Steiner zdůrazňuje, že je třeba si činnost vyšších bytostí představovat jako velmi reálnou působnost. „Pro naši dobu je zvlášť těžké uznat bytosti, které zde vůbec nejsou pro vnější smyslové vnímání, pro vnější hmotné poznání... Neboť co je to vlastně, co se dnes tu a tam nazývá duše národa, duch národa? Nanejvýš je to to, co se připouští jako nějaká vlastnost, jako společná vlastnost tolika a tolika set lidí nebo milionů lidí, kteří jsou stěsnáni na nějakém území. To by mělo být to první, že by si člověk dokázal utvořit otevřeným a poctivým způsobem myšlenku, že jsou bytosti, které se vlastně jen tak neprojevují smyslově, které se nepředvádějí obyčejné fyzické schopnosti vnímání, že jsou takříkajíc mezi bytostmi, které jsou smyslově vnímatelné, jiné, neviditelné bytosti, které působí na viditelné bytosti jako člověk na lidské ruce nebo lidské prsty, že se tedy dá mluvit o duchu švýcarského národa jako o duchu nějakého člověka“.

Pokračovat na kapitolu Články lidské bytosti »

___
Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999. Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal. Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.