Anthroposofická společnost v České republice

Anthroposofie

Karma a osud

Život je pro člověka, který věří v jeho ohraničení narozením a smrtí, plný nespravedlnosti. Lstivý, bezohledný a sobecký člověk může obvykle dosáhnout vážnějšího postavení a snad i vysokých poct, člověku čestnému, slušnému, Boha a bližního milujícímu se daří často méně a někdy ho také ještě potkávají tvrdé rány osudu. Steinerovým duchovědným bádáním se dostává takovým zdánlivě nepochopitelným skutečnostem vysvětlení. Podle toho předcházelo každému lidskému životu mnoho dřívějších a mnoho jich bude následovat. Pozorujeme-li tyto opakované pozemské životy v jejich souvislosti, vyplývá z toho, že osud přítomného života je výsledkem dřívějších životů s jejich činy a opomenutími, a naše jednání v přítomnosti ovlivní opět budoucí životy. „Štěstí“ a „neštěstí“ nepostihují člověka ani libovolně, ani náhodně. Jsou důsledkem vyrovnávajícího zákona osudu. Co nás v životě potká, je zákonitým osudem. Starý indický výraz pro to je karma.

Karma se nesmí zaměňovat s orientálním kismetem nebo fátem antického člověka; není to slepě vládnoucí osud. Zákon karmy odkazuje člověka na sebe samého jako původce svého osudu. Pokud působí z minulosti, nenechává sice člověka zcela svobodným, nýbrž vyžaduje neúprosně vyrovnání nesprávných jednání a opomenutí. Avšak pochopení toho, že jsme to my sami, koho ve svém osudu potkáváme, odnímá ránám osudu, jež nás zasahují, jejich hořkost. Člověk tím splácí staré dluhy; zcela tak jako musí i v přítomném životě - i když v kratší lhůtě - plnit finanční i jiné závazky, které na sebe vzal.

Pro budoucnost je to pobídkou zasévat v přítomném životě dobrá semena, aby v příštím životě dospěla ve zdravé rostliny a potěšitelné plody, nejen ku prospěchu našemu, nýbrž celého světového vývoje. „Je to velká, mohutná myšlenka“, říká Steiner v jedné přednášce, „vědět, že ať dělá člověk cokoliv, nic není nadarmo, že všechno působí do budoucnosti. Zákon karmy tak nepůsobí skličujícím dojmem, nýbrž naplňuje nás nejkrásnější nadějí. Je to nejkrásnější dar duchovní vědy. Můžeme se radovat ze zákona karmy, z toho, že hledíme do budoucnosti. Ukládá nám, abychom byli činnými ve smyslu takového zákona. Není na něm nic, co může člověka rmoutit, co by mohlo svět zabarvit pesimisticky. Podněcuje k nadšení pro spolupráci na vývoji světa. V takové pocity se musí proměnit vědění o zákonu karmy. Když nějaký člověk trpí, řekne někdo: Ten si své utrpení zaslouží, musí snášet svoji karmu; pomohu-li mu, zasáhnu do jeho karmy. To je bláhovost. Jeho chudoba, jeho bída, je způsobena jeho minulým životem, ale když mu pomohu, vnese moje pomoc do jeho života novou položku (Steiner míní: aktivní položku v účetní knize osudu). Přivedu ho tím kupředu.

Lit:  „Reinkarnation und Karma“, „Wie Karma wirkť („Reinkarnace a karma“, „Jak působí karma“); Poppelbaum: „Schicksalsratsel“ („Záhady osudu“); Poppelbaum: „Studien Ober das Schicksal“ {„Studie o osudu“).

Pokračovat na kapitolu Bdění - snění - spánek - smrt »

___
Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999. Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal. Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.