Svobodná vysoká škola pro duchovní vědu
Už ve svém theosofickém údobí se zabýval Steiner myšlenkou založit vysokou školu pro pěstování a další rozvíjení jím vytvořené duchovní vědy a na ní spočívajícího umění (umění). Rozkvět anthroposofického hnutí si pak vynucoval sám od sebe takovouto instituci.
V prvním Goetheanu, slavnostně otevřeném roku 1920 v Dornachu, získala tato „Svobodná vysoká škola pro duchovní vědu“ své sídlo. Slovo „svobodná“ chce napovědět, že anthroposofická duchovní věda, která se zakládá pouze na poznatcích o nadsmyslovém světě, se nemůže stát závislou ani v učení, ani finančně, ani jiným způsobem na světských institucích jako jsou stát, úřady, hospodářství nebo na jakýchkoli jiných vnějších organizacích. Od svého založení pracuje proto Goetheanum bez veřejných příspěvků.
V roce jeho otevření pro veřejnost a v roce 1921 se konaly v prvním Goetheanu takzvané vysokoškolské kurzy. V nich spolupůsobili ovšem i lektoři, kteří neporozuměli Steinerově myšlence „vysoké školy“ a chtěli dále pěstovat vědeckost starého stylu. Když Steiner zakládal nově Anthroposofickou společnost na Vánočním sjezdu 1923/24, po požáru tohoto Goetheana, převzal sám předsednictví v Anthroposofické společnosti. Stanovami spojil Svobodnou vysokou školu pro duchovní vědu, jejíž sídlo mělo být v novém, druhém Goetheanu, s Anthroposofickou společností a přijal pověření zřídit a vést Vysokou školu. Od Steinerovy smrti vede školu dále předsednictvo společnosti ve smyslu jejího zakladatele.
Členem Anthroposofické společnosti může být každý, „kdo vidí v existenci instituce, jakou je Goetheanum v Dornachu, jakožto Svobodná vysoká škola pro duchovní vědu, něco oprávněného“. V pobočkách a skupinách Společnosti v mnoha zemích světa mohou členové pěstovat Steinerovu duchovní vědu „v ideové formě“, to jest myšlenkově. Společnost má ale také podporovat duchovědné bádání a esoterní školení. Toto bádání a toto esoterní školení samo už ale není věcí Společnosti, nýbrž věcí „duše této společnosti“, to jest Vysoké školy.
Jako se dělí universita na fakulty, tak se dělí tato škola na sekce. Při znovuustavení Společnosti a Vysoké školy 1923/24 jich bylo devět, po Steinerově smrti byla jedna přidána:
- Všeobecná anthroposofická sekce
- Pedagogická sekce
- Přírodovědná sekce
- Matematicko-astronomická sekce
- Lékařská sekce
- Sekce literární (sekce pro krásné vědy)
- Sekce pro sociální vědu (založena později)
- Sekce pro mluvená a hudební umění
- Sekce pro výtvarná umění
- Sekce pro duchovní úsilí mládeže
- Zemědělská sekce (založena později)
Tyto sekce jsou vedeny členy předsednictva a jinými osobnostmi schopnými plnit tuto úlohu. Pořádají přednášky, kurzy a sjezdy veřejné nebo týkající se určitého okruhu osob, a nabízejí příležitost ke vzdělání v oblasti jim příslušející. Pro členy Anthroposofické společnosti usilující o to, aby postoupili dále v esoterní oblasti, zamýšlel Steiner zřídit tři nad sebou odstupňované třídy Vysoké školy, ale stačil zřídit pouze ještě 1. třídu. Tak zůstala tato esoterní škola torzem, jako i jiné věci ve Steinerově životním díle.
Pokračovat na kapitolu Tajná věda »
___
Výklady jednotlivých pojmů z oblasti duchovní vědy jsou použity z knihy Adolfa Baumanna ABECEDA ANTHROPOSOFIE, kterou vydalo nakladatelství IOANES v roce 1999. Kniha byla přeložena Ing.Stanislavem Kubátem, marií Stránskou a Dr.Petrem Stránským. Verše přeložil Jan Dostal. Německý originál „ABC der Anthroposophie ein Wortebuch für jedermann“, Hallwag Verlag Bern, 1986.